Přírodní péče o vlasy

Stejně jako pokožka jsou i vlasy ve stálém kontaktu s okolním prostředím, jsou vystaveny slunci i mrazu, znečištění ovzduší i komerčním chemickým prostředkům na vlasy. Proto potřebují nejen zvýšenou péči a výživu, ale také ochranu, kterou jim můžeme poskytnout prostřednictvím přírodních bioaktivních látek. Vytvořit jemný přírodní šampon, který by mohl konkurovat komerčním prostředkům na vlasy, není snadný úkol. Mycí účinek a pěnivost klasických šamponů zajišťuje řada tenzidů, které jsou ovšem z pohledu dlouhodobého používání problematické. To mohou potvrdit jak maminky malých dětí, tak lidé s citlivou a přecitlivělou pokožkou, která reaguje okamžitě na jakékoliv podráždění. Podívejme se tedy krátce, co obsahují standardní šampony.

Potíží s vlasovou pokožkou přibývá

K problematickým látkám v šamponech a obecně ve všech mycích prostředcích (například tekutých mýdlech, sprchových gelech a podobně) patří SLS (sodium lauryl sulfate), tenzid, který se používá ve většině šamponů jako detergent a může vyvolat podráždění citlivé pokožky. Navíc silně odmašťuje, což sice přispívá k mycímu účinku šamponu, ale neprospívá vlasové pokožce ani samotným vlasům. I další nežádoucí látka je tenzid označovaný jako SLES (sodium laureth sulfate). Ten je kombinací SLS a ethylenoxidu ve formě dlouhého řetezce (polyethoxyethyl, PEG), jenž sice snižuje jeho dráždivost, ale k výrobě se používá ethylenoxid (oxiran). Ethylenoxid je bezbarvý hořlavý plyn, toxický pro savce, hmyz i pro rostliny. Pokud dojde k velkým únikům této látky do životního prostředí, způsobují výrazné škody v postiženém okolí. Ethylenoxid se do ovzduší dostává hlavně během jeho chemické výroby a následných chemických výrob např. výroby SLES. Samozřejmě i samotný SLES může obsahovat zbytkový oxiran. Syntetické polyethoxylované tenzidy, označované jako PEG, jsou rovněž v přírodě špatně rozložitelné.

Nabídka vlasových šamponů je nepřeberná a stejně tak je variabilní jejich cena. Přesto mastných vlasů, lupů a problémů s vlasovou pokožkou přibývá. Klasické šampony dokonale odstraňují z vlasů a pokožky svrchní tukovou vrstvu, která je ovšem její přirozenou součástí a má řadu důležitých, zejména pak ochranných funkcí. Objektivní dermatologické testy Doc. MUDr. Otakara Feřteka dokazují, že různé typy odmašťovacích komponent (tenzidů) zůstávají přítomny ve svrchní vrstvě pokožky vlasů až několik dnů po umytí. Tenzidy přitom mají zásadní vliv na vznik slabší nebo silnější postupné nesnášenlivosti pokožky. Může dojít až k vývoji chorobného stavu, jako je ekzém nebo lupenka. Jaké se nabízí řešení? Pravděpodobně si nepřestaneme mýt vlasy. Můžeme ovšem doporučit, aby se mytí provádělo v co nejdelších intervalech a aby se v co nejvyšší možné míře využívaly přírodní prostředky k regeneraci vlasů i vlasové pokožky.

Pomocníci z přírody

Nejpřirozenějším regeneračním prostředkem na vlasovou pokožku a vlasy jsou panenské rostlinné oleje. Tradičně se používají například kokosový a olivový olej, olej dýňový, avokádový, lískový či lničkový. Tradice a účinek se staly základním zadáním při vývoji hydrofilních vlasových zábalů. Pojem hydrofilní vysvětluje, že zábal lze bez problémů smýt vodou. V jeho složení jsou zakomponovány rostlinné oleje, které jsou podstatnou součástí přirozeného kožního krytu. Další důležitou součástí přírodních prostředků na vlasy je lecitin, který je základní stavební látkou buněčné membrány a představuje významný ochranný faktor pokožky. Také D-Panthenol, neboli provitamin B5, patří k tradičním bioaktivním látkám. V živých buňkách se mění na kyselinu panthotenovou (vitamin B5), která je důležitou součástí koenzymu Q10. Koenzym Q10 se zúčastňuje mnoha metabolických pochodů. Jestliže se použije na vlasy, kde nejsou živé buňky, vyhlazuje je, dodává jim lesk a udržuje v nich vlhkost. Neméně důležité v přírodní péči o vlasy jsou bylinné extrakty a éterické oleje. Heřmánek modrý, šalvěj lékařská či rozmarýn lékařský napomáhají prokrvení a regeneraci vlasové pokožky a posilují růst vlasů. Chmelový, kopřivový či myrhový extrakt se tradičně přidávají do pěstících přípravků k posílení a ochraně vlasů, mydlice lékařská podporuje pěnivost přípravku.

V přírodních kondicionérech se využívají vyživující rostlinné oleje jako například jojobový olej, který dodává vlasům pružnost s lesk, konopný olej zásobuje vlasy esenciálními masnými kyselinami či arganový olej, který vlasy chrání a regeneruje. Dýňový olej a olej z kukuřičných klíčků jsou zdrojem zinku, vitamínu E a koenzymu Q10, které příznivě ovlivňují vlasovou pokožku. Celkový účinek může být podpořen myrhovým extraktem s jeho antibakteriálním a zklidňujícím působením. Klasické kondicinéry působí na základě jejich kladného náboje. Jelikož má vlas náboj záporný, kondicionér je elektrostaticky k vlasu přitahován a přilne k němu. Díky svým lipofilním vlastnostem naproti tomu myrha vlas přímo obalí a vytvoří na něm souvislou vrstvu. Vyrovná povrch vlasu, podpoří jeho pružnost a propůjčí mu sametový lesk. Na vlasovou pokožku má myrha zklidňující účinky, působí antimikrobiálně a zabraňuje vzniku lupů.

Nestačí jen přidat byliny

Jak už jsem se zmínila, samotný základ šamponu je velmi důležitý a nestačí pouze „vylepšit“ klasický šampon přidáním olejů či bylinných extraktů. Cílem přírodních šamponů je nenarušovat přirozenou ochrannou vrstvu pokožky, avšak zároveň samozřejmě vlasy umýt a zajistit co možná nejlepší uživatelské vlastnosti. Mycí účinek kvalitních přírodních šamponů, které tyto požadavky splňují, je postaven na betain cukrovém základě, proto – narozdíl od mnoha jiných typů přírodních šamponů – vytvářejí tyto šampony hustou pěnu. Obsahují kombinaci speciálního myrhového extraktu a PCA glyceryl oleátu (pyrolidonyl glyceryl oleát). Ten funguje jako klasický kondicionér – přilne k vlasu a obnoví lipidovou vrstvu. Chrání tak zároveň před nadměrným vysušením vlasové pokožky. Přes svoji vysokou mycí schopnost jsou tyto šampony šetrné jak k pokožce, tak k vlasům.

Kvalitní bylinné pleťové vody bez alkoholu je možné použít nejen k osvěžení pokožky, ale také jako velmi účinnou vlasovou vodu. Můžeme tak využít hojivých nebo posilujících vlastností levandule, rozmarýnu, mateřídoušky či tea tree. Aplikujeme je několikrát denně rozprašovačem nebo je vtíráme do vlasů. Dojde ke zvýšenému prokrvení a osvěžení vlasové pokožky, a tím i ke zvýšenému přísunu výživných látek. Pokožka tak lépe reaguje na nepříznivé vlivy vnějšího okolí i na neblahé působení nadměrného užívání šamponů.

Adéla Zrubecká
Adéla Zrubecká vystudovala aromaterapii v Institutu Tradiční Přírodní Medicíny a Aromaterapie v Londýně a v roce 1995 si otevřela vlastní praxi pro klienty. Postupem let na základě praktických zkušeností vytvořila soustavu dotekové terapie pod názvem Holistická aromaterapeutická masáž, kterou také dodnes vyučuje. V rámci výboru Asociace českých aromaterapeutů stála u zrodu Institutu aromaterapie, v letech 1999 až 2006 vedla odborný čtvrtletník Listy Aromaterapie a podílela se významnou měrou na rozšiřování povědomí o aromaterapii v České republice. Díky svým zahraničním kontaktům nadále spoluorganizuje zahraniční konference aromaterapie a publikuje v odborných i populárních časopisech. Je lektorkou Institutu aromaterapie a zaměřuje se zejména na praktické využití aromaterapie ve spojení s tradiční čínskou medicínou. Je také spoluautorkou knihy Aromaterapie v životě ženy a od roku 2004 spolumajitelkou společnosti Nobilis Tilia s.r.o.