Sojový olej jako součást pěstící kosmetiky

Jan Kusmirek, autor zmiňované knihy „Tekuté slunce“, má jedno okřídlené rčení, které zní: „quality of raw materials should fit the purpose“, což volně přeloženo znamená, že kvalita surovin by měla odpovídat účelu výrobků. Pokud se nekvalitní suroviny používají do pěstící kosmetiky, mohou škodit nebo fungovat pouze jako „výplň“, pokud se kvalitní suroviny používají sojovy-olej-nobilisdo oplachových přípravků, vnímá to Jan Kusmirek jako plýtvání cennými zdroji. Olejový mycí prostředek bude vždy kvalitativně výš, než prostředek emulzní. Nejen proto, že klasické emulzní prostředky často obsahují syntetické tenzidy a konzervanty, ale hlavně z důvodu ochrany kožního filmu při mytí.

Když vytváříme výrobky na olejové bázi, vždy máme účel na paměti a zvažujeme poměr kvalita versus výkon. Na ochranu kožního filmu je dostatečné používat olej přečištěný, který má vhodné složení mastných kyselin. Olej za studena lisovaný je pro oplachové prostředky luxus, který steče do odpadu. Sojový olej (podobně jako mnoho jiných olejů) lze koupit v nejrůznějších kvalitách. Od extrahovaného oleje, který skutečně může obsahovat zbytky chemických rozpouštědel, přes olej čištěný (avšak stále čistý přírodní) až po olej lisovaný za studena, který má nahnědlou barvu, nepříjemný odér a je hodně mastný z důvodu obsahu lecitinu. To je užitečné pro vnitřní užití nebo jako součást pěstících přípravků, ale pro mytí to užitečné není. Tento rozdíl v kvalitě se z uvedeného složení na výrobku nepozná.

Čištěný sojový olej lisovaný za tepla má téměř stejné složení mastných kyselin jako má slunečnicový olej lisovaný za studena, pouze neobsahuje vitamin E. Pro náš účel je důležité, aby byl nosný olej ve výrobku stabilní, lehký, uživatelsky příjemný a aby byl výrobek také cenově dostupný. Pokud jsme u příměru s potravinami, tak taky nebudete na drahém výživném oleji smažit, ale raději si ho dáte do salátu nebo pomazánky, abyste jeho účinky co nejlépe využili.

Adéla Zrubecká
Adéla Zrubecká vystudovala aromaterapii v Institutu Tradiční Přírodní Medicíny a Aromaterapie v Londýně a v roce 1995 si otevřela vlastní praxi pro klienty. Postupem let na základě praktických zkušeností vytvořila soustavu dotekové terapie pod názvem Holistická aromaterapeutická masáž, kterou také dodnes vyučuje. V rámci výboru Asociace českých aromaterapeutů stála u zrodu Institutu aromaterapie, v letech 1999 až 2006 vedla odborný čtvrtletník Listy Aromaterapie a podílela se významnou měrou na rozšiřování povědomí o aromaterapii v České republice. Díky svým zahraničním kontaktům nadále spoluorganizuje zahraniční konference aromaterapie a publikuje v odborných i populárních časopisech. Je lektorkou Institutu aromaterapie a zaměřuje se zejména na praktické využití aromaterapie ve spojení s tradiční čínskou medicínou. Je také spoluautorkou knihy Aromaterapie v životě ženy a od roku 2004 spolumajitelkou společnosti Nobilis Tilia s.r.o.