Jak voní květové vody

Potřeba napsat tento článek vyvstala v  okamžiku, kdy naše společnost řešila reklamaci zákaznice, která ve vší dobrotě zpochybňovala vůni květové vody, jenž, podle jejího vyjádření, zcela jinak voní než příslušný éterický olej. Reklamace proběhla obvyklým způsobem, kde na prvním místě je test případné kontaminace. Dopadl negativně, a tak byla hned na počátku vyvrácena domněnka o zkaženém zboží.

Je známou skutečností, že tyto „vonné vody“ vznikají jako vedlejší produkt výroby esenciálních olejů – destilováním vodní párou. Také je známé, že tyto oleje se navenek chovají jako látky lipofilní – tuky milující, neboli látky rozpustné pouze v olejích. Již méně je známo, že zmíněná lipofilita není ostře ohraničená. Jsou totiž některé molekuly, jež tvoří součást chemické skladby esenciálních olejů, které jsou ochotné se za určitých podmínek rozpouštět i ve vodě. Mezi ty ochotné molekuly patří například terpeny, které tvoří podstatnou část olejů v jehličnanech. Znamená to tedy, že při výrobě esenciálních olejů dochází k rozpouštění určitého podílu chemického komplexu molekul do vody a vznikne tak květová voda. Je to jakési homeopatické množství esenciálního oleje homogenně rozpuštěné ve vodě.

Tyto látky, květové vody, jsou velmi cenné z hlediska léčebného i estetického. Léčebný aspekt spočívá ve vnitřním užívání a zevní aplikaci květových vod při různých onemocněních. Literatura uvádí například angínu, chřipku, astma, Crohnovu chorobu, virovou hepatitidu, vysoký krevní tlak, ekzémy, mastnou pokožku, alergii kůže, celulitidu, obezitu, svalové křeče, artrózu, vyhřezlou ploténku a v neposlední řadě onemocnění psychická. Estetický aspekt pak je zprostředkován příjemnou vůní květové vody a má mnoho využití v kosmetické péči o pokožku v podobě vlasové nebo pleťové vody.

Jak je však možné, že květová voda nevoní jako éterický olej ? Na to je jednoduchá odpověď. Jak je na začátku uvedeno, do vody se při výrobě éterického oleje uvolňuje pouze minimální podíl spektra pouze některých chemických molekul éterického oleje (homeopatické množství). Proto je výsledná vůně, pro někoho podstatně, pro jiného méně, odlišná. Například u levandulové květové vody se k charakteristické vůni levandulového oleje přidává nádech příjemné vůně čerstvě usušeného sena. Může se tím zčásti změnit estetický dojem ve srovnání s éterickým olejem z levandule lékařské, nikoli však léčebný účinek. Toto se týká všech éterických olejů a květových vod, z nich vyrobených.

Vzhledem k tomu, že jsou květové vody pro aromaterapii tak důležité, objevují se v nabídce celé řady společností, které se tímto oborem zabývají. V souvislost s poptávkou po produktech s co největším podílem BIO surovin slabě konzervovaných, nabízí společnost Nobilis Tilia jako jedna z mála na českém trhu, květové vody nekonzervované. Tyto květové vody mají čtyřikrát vyšší koncentraci účinných látek než standardně nabízené, proto může jejich vůně někomu připadat nepříjemná. Zvláště u levandulové květové vody je vůně natolik intenzivní, že je někdy vhodné vodu naředit v poměru 1:3 čistou převařenou vodou. Nádech senného aroma poté zmizí.

Při tomto přístupu je třeba zavést pečlivou kontrolu případného mikrobiologického znečištění dodávané suroviny, a to jak při nákupu, tak v průběhu skladování. V případě zjištění nežádoucích mikroorganizmů je nutné takovou květovou vodu vyřadit. Jakákoliv manipulace se surovinou pak vyžaduje dodržení přísných hygienických podmínek. Rozplňování květových vod se děje přes systém sterilních mikrofiltrů a ve sterilním prostředí laboratoře.
Všechna tato opatření jsou dosti finančně náročná, přesto společnost Nobilis Tilia usiluje o udržení příznivých cen s nabídkou vysoce kvalitních květových vod.

Použitá literatura : Lydia Boston, Guénolée Dietz, L´Hydrolatoterapie, Edition Amyris, 2005

Adéla Zrubecká
Adéla Zrubecká vystudovala aromaterapii v Institutu Tradiční Přírodní Medicíny a Aromaterapie v Londýně a v roce 1995 si otevřela vlastní praxi pro klienty. Postupem let na základě praktických zkušeností vytvořila soustavu dotekové terapie pod názvem Holistická aromaterapeutická masáž, kterou také dodnes vyučuje. V rámci výboru Asociace českých aromaterapeutů stála u zrodu Institutu aromaterapie, v letech 1999 až 2006 vedla odborný čtvrtletník Listy Aromaterapie a podílela se významnou měrou na rozšiřování povědomí o aromaterapii v České republice. Díky svým zahraničním kontaktům nadále spoluorganizuje zahraniční konference aromaterapie a publikuje v odborných i populárních časopisech. Je lektorkou Institutu aromaterapie a zaměřuje se zejména na praktické využití aromaterapie ve spojení s tradiční čínskou medicínou. Je také spoluautorkou knihy Aromaterapie v životě ženy a od roku 2004 spolumajitelkou společnosti Nobilis Tilia s.r.o.